Zvykáme si, zvykáme... My, pravicoví disidenti

1. 01. 2015 10:23:26
Loni jsem byla plna nadšení a věřila jsem, že se podaří otočit kolem dějin a pravice se prosadí. Ostatně ODS si zvolila nové vedení a to bylo nadějné. Snažila jsem se burcovat lidi všude, kde to šlo. Mám několik facebookových profilů a skupin, psala jsem blogy. Ona by se ta pravice prosadila, voličů a zájemců by bylo dost. Ale zjistila jsem, že ji nemá KDO prosazovat. A tak jsem si celý rok zvykala na to, že všechny ty hrůzy, které mě děsí, se prostě stanou. Tak nějak jim nemá kdo zabránit.

Začněme od začátku - ODS si zvolila nové vedení. Jistá naděje to byla, ale dnes musím konstatovat, že se vlastně moc nezměnilo. Ta změna byla jen kosmetická a opravdu málo razantní. Těžko se napraví něco, co se kazilo tak dlouho. Už někdy po roce 2000 se začali v ODS prosazovat politici, kterým šlo hlavně o to, aby se dobře zahnízdili ve veřejných funkcích. A dlouho pracovali na tom, aby se v nich taky udrželi. Budovali se hlasovací mašinerie, jejich členové získávali posty na úřadech - od obcí až po ministerstva. A chtěl-li to někdo narušit, byl z ODS pomaličku vyštváván. Tím, že se mu pobyt ve straně hodně znepříjemňoval. Technologie moci dovedená až k metám nejvyšším. To se bude těžko rozbíjet a kdo ví, jestli se to podaří. Nové vedení prozatím nic pro rozbití těchto praktik neudělala. Ani verbálně se proti nim nepostavila. Poslední zbytky srdcařů pravděpodobně odejdou z ODS v březnu, prostě nezaplatí příspěvky. Vedení ODS si alibisticky připravilo půdu tím, že několikrát mluvilo o tom, jak počet členů není důležitý, protože kvalita je víc než kvantita. Škoda jen, že jim jaksi nedochází - nebo to spíše taktně zamlčují - že kvalita politické strany prostě roste s počtem členů. Jen vysoký počet členů je zárukou, že vnitřní konkurence je zachována a díky tomu může strana uplatňovat samočistící mechanismy a také může růst a přizpůsobovat se požadavkům doby. Současná ODS se přizpůsobuje pouze požadavkům a potřebám svého současného vedení a členům to nevadí.

ODS si řeší své malé problémy a okolo zuří dějiny. Všechno se mění a stojíme na hraně. Jestli se neobjeví někdo, kdo přetaví obrovské znechucení lidí do něčeho pozitivního, máme se na co těšit. Ano, bojím se populistů, vedle kterých je ministr financí Babiš jen neškodným blábolilem. Pořád si říkám - vždyť to chytří lidé musí vidět! Musí cítit, že je třeba se postavit proti tomu rozhazování a nespravedlnosti a ukázat lidem nové směry. Dát jim naději a víru v sebe sama. Udělat z ovcí zase občany. Věřím, že by to šlo. Možná pomalu, ale šlo by to. Ale nikoho takového nevidím a pomalu si na to zvykám. Čeká nás zmar a samé problémy. Lidi se budou radikalizovat a někde to bouchne... Opravdu musíme spadnout ještě hlouběji? Copak si ty opravdové elity neuvědomují, že vyškrabat se nahoru bude těžší a těžší?

Vidím okolo sebe nárust fanatismu a neochotu poslouchat druhé a to nikdy a nikde nevedlo k ničemu dobrému. A tak si na to zvykám. Nevím, co s tím. Ráda bych přiložila ruku k dílu, ale nemám kde. Jen si trapně píšu ty svoje výkřiky na facebooku nebo tady na blogu. Vidím, jak se z lidí čím dál víc stávají ovce, pro které je pohodlné myslet tendenčně. Tak strašně moc se škatulkuje a to já opravdu hluboce nesnáším. Život přece není černobílý a neměnný. Staré pravdy a opory už dávno nefungují. Ale mnozí na nich lpí a brání tak rozvoji.

Copak se nenajde pár odpovědných a moudrých lidí, kteří se spojí a v zájmu ostatních dají lidem naději a program a vizi? Až takové uvidím, přidám se k nim a budu s nimi pracovat až do roztrhání těla. Ale zatím si zvykám na to, že asi ještě potřebujeme padnout hlouběji...

Autor: Eva Hrindová | čtvrtek 1.1.2015 10:23 | karma článku: 25.29 | přečteno: 1865x

Další články blogera

Eva Hrindová

Všude samý Babiš

Jakoby ani nebylo jiného tématu. Ale vypadá to komicky, když zloděj volá „chyťte zloděje“. Protože přesně tak se ten „hon“ na Babiše dá interpretovat.

1.2.2017 v 15:53 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 252 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Chlupatá generálka

Dřív jsem nebývala ta sebejistá a rozhodná, která musí mít za každých okolností všechno pod palcem. Nedokázala jsem se postarat, aby věci běžely jako na drátkách. Když jsem sem přišla, vypadala jsem jako vystrašený uzlíček nervů.

17.8.2019 v 20:33 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 227 | Diskuse

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... řekni mi co jíš, a já ti povím

... jak na skutečně "pravý řecký salát", navíc téměř stoprocentně "bio" - ne snad, že bych si na to extra potrpěl, ale prostě to tak nějak vyšlo - tedy vůbec žádná hnojiva, jen čistá příroda - kompost z rostlinného odpadu atd.

17.8.2019 v 14:10 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 225 | Diskuse

Ladislav Jílek

Historie zpracování kovů – ještě ke kolejnicím

Ještě přidávám dodatek k mému nedávnému blogu z historie železnice. Po roce 1830, kdy Stephenson uvedl do provozu prvou železnici, začaly se budovat železnice i v dalších zemích.

17.8.2019 v 11:00 | Karma článku: 16.83 | Přečteno: 309 | Diskuse

Beata Krusic

Nejkrásnější věta od chlapa

Kolikrát je úsměvné si uvědomit, jak člověk neustále sám sebe překvapuje a je překvapován. Nikdy by mě nenapadlo, že pocítím nával obrovského štěstí z věty, která ke mně včera dorazila...........

17.8.2019 v 8:52 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 718 | Diskuse

Martina Pazourová

Jak se ne-oběsit/ šatama/

Věřte nevěřte. Myslíte si, že to není možné ? Ale je! Protože jsem nepoučitelná, stalo se mi to dokonce dvakrát. Nakoupila jsem jako každé jaro několikery šaty, slovy rozuměj asi tak dvacet, každé jiného střihu Mám ráda všehochuť.

17.8.2019 v 0:41 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 290 | Diskuse
Počet článků 168 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3605

Nesnáším škatulkování a lidi, co podléhají předsudkům. Za nejcennější věc považuji svobodu ve všech smyslech toho slova. A o tom jsou mé občasné články. Více na www.evahrindova.cz

Najdete na iDNES.cz